Témata - Vyhnání Gerty Schnirch

soužití Němců a Čechů

je důležité ujasnit si, jak spolu žili Češi a Němci před první světovou válkou, po ní v nové republice, dále kolem Mnichova, za války a po válce
ujasněte si, proč byly vztahy takové, jaké byly
kam do historie soužití obou národů zařadíme slova jako nadřazenost, stud, pohrdání, strach, ponížení, odpor, nepochopení, zadostiučinění
situace Němců v Brně je zajímavě popsána v bakalářské práci https://is.muni.cz/th/nk9k8/bakalarska_prace.pdf

v jednotlivých kapitolách vidíme, jak politický vývoj země ovlivňoval společenský vývoj a v neposlední řadě pak život jednotlivce, v našem případě život Gerty a mnoha dalších
milníky: čistky v 50. letech (Karel), rok 1968 a následná normalizace (Gerta je degradována, ztrácí chuť k životu), rok 1989 (naděje a její ztráta)

jeho důvody, průběh a následky
Odsun Němců
situace v Rakousku - viz pracovní list - doporučuji ke studiu knihu Chladná vlast, mluví se zde o tom, jak těžké to měli vysídlenci v Německu nebo Rakousku a proč

v Brně se na konci války jednoznačně odehrál zločin, nikdo ale neměl chuť ho vyšetřovat, protože ti, kteří mohli, se často starali o to, aby získali v nových pořádcích moc a postavení. Jednodušší bylo zločin ututlat, pak zapomenout. K "obnově" paměti přispěla až občanská inciativa, nikoli sám stát.

v románu se zřetelně ukazuje, že princip kolektivní viny - všichni Němci jsou zodpovědní za válku - je nesmyslný, kolektivní vina se ale uplatňuje dosud a to i v dnešní době - ve školních kolektivech, vůči lidem různých národností nebo proti etnickým skupinám

to je zajímavě zpracované, protože ne každý ví, že to tak bylo:
byli odváděni na nucené práce, za které nedostávali mzdu
měli omezený pohyb ve městě (opatření často kopírovala původní protižidovská opatření)
po Benešově projevu v Brně 12.5. 1945 propukla v Brně vůči Němcům otevřená nenávist
mají stále menší příděly potravin
zpočátku nedostávají za práci plat, jen stravu
později dostávají plat, ale z něj mají povinné 20% srážky na obnovu země a za válečné zločiny. Tyto srážky platila Gerta 20 let.
Gerta dostala teprve v roce 1947 povolení k pobytu na území ČSR
Němci neměli státní občanství
jsou po celý život pozorováni a sledováni policií
byla jim zadržována a kontrolována pošta
v prvních letech po válce nesměli děti Němců studovat na VŠ